Pokračování

3. května 2013 v 21:22 | Jean |  Povídky
Přečetla jsem další otázku "Dobře…tahle je z pánského publika Kolik jste jich měl? To je celkem adekvátní…vzhledem k situaci…" Paul se usmál a řekl "No, na prstech dvou párů rukou by se určitě nespočítali. Já nevím,, já je opravdu nepočítal…ale řekl bych, tak tři, čtyři…stovky?" lidé tleskali a já viděla ve tvářích mužů obdiv. Sama jsem se tomu nedivila, vždyť jsem byla, jednou z těch stovek.
Opřela jsem se spokojeně do křesla a zadívala se do jeho tváře. Byla pořád stejná. Jako bych ho i teď viděla, jak mi líbá……no…..Prostě byl k nakousnutí i teď. Paul se na mne také podíval a najednou řekl "Maggie, počkejte...vy jste mi nějaká povědomá…nesetkali jsme se už někdy?" jen jsem se usmála "To netuším…" pak jsem ho rychle zastavila další otázkou "K věci. Paule? Mám tady takovou zajímavou otázku, zřejmě z ženského publika. Je to 'Víte o nějakých svých nemanželských dětech? Kolik ji je/bylo?'. to by mne tedy také zajímalo." Moc mne to zajímalo. Sama jsem kvůli němu potratila. Ale to už je dávno a on to ani nevěděl. Krátce po našem románku jsem se vdala, a mám doma tři zdravé děti a milujícího manžela. Tedy, mám i milujícího milence, ale to nechme na později. Vrátila jsem se do reality a sledovala Paula McCartneye, jak se kouše do rtu: " No, tak o třech vím stoprocentně. Jejich matky mi o nich řekly a platil jsem alimenty. Podařilo se nám to ututlat, ale teď už je to jedno, už jsou dospělí. A odpovím vám dříve, než se zeptáte, mám nemanželské dva syn, Lukase a Jakea a ceru Liu. Jejich jména jsem nevybíral, viděl jsem se s nimi jenom jednou a to na jejich osmnáctých narozeninách, ale pokud vím, jsou štastné a nikdy mne k životu nepotřebovali. Samozřejmě jsem vždycky chtěl, aby byli šťastní, ale ve čtyřiadvaceti má člověk jiné myšlenky, než materiální bezpečí svých nemanželských dětí. Je mi líto, že jsem s nimi nebyl, ale už to tak je, co se dá dělat." Upřímně mne překvapilo, že těch dětí bylo tak málo, ale zajímala mne ještě jedna věc, k tomu tématu "A vaše tehdejší přítelkyně o nich věděla?" Paul se podíval do publika. Zaváhal. Myslím, že chtěl lhát, ale když zpozoroval červené světélko LEŽ, obrátil oči v sloup a zamumlal otráveně "No ne, ne, nevěděla o nich. Teď už to teda bude vědět, ale nechtěl jsem pokazit náš tehdejší vztah, moc jsem ji miloval, a omlouvám se jí, že jsem jí lhal a podváděl. Promiň, Jane." Nejlepší na Paulovi je, že člověk pozná, když něco myslí vážně. A to bylo i teď. Chvíli jsem přemýšlela a pak jsem se zeptala "Paule, mám na vás jednu svojí otázku. Pamatujete si na rok 1965?" přikývnutí "Byli jste s Beatles v Louisianě, večer po vystoupení jste s Johnem šli do jedné restaurace…" Paul mne přerušil "Do baru U Vystřelenýho oka, vzpomínám si. Potkali jsme tam dvě holky..mám dojem, že to byly sestry..Paulien a….Maggie…." zašeptal a podíval se mi do tváře. Do ucha mi z režie říkali "Reklama, nejedete živvě!" neposlouchala jsem. Koneckonců, tohle bylo mezi nmi dvěma. Paul se podíval do publika, které začalo řídnout a přisedl blíže ke mně. Vzal mne za ruku a podíval se na mateřské znaménko na kořeni palce. Pamatoval si ho. Mám ho jenom já. Pohlédla jsem mu do očí a řekla"Ahoj, Paulie…" Paul se rozesmál "Bože, Maggie…já..jé, tak rád tě vidím!" a objal mne. V tu chvíli jsem nevěděla, jestli to bylo upřímé, ale věděla jsem, že se mi to moc líbilo. Vdechovala jsem jeho vůni a vzpomínala na ten kumbál nad barem, kam nás pustila servírka. V životě jsem nic takového nezažila. Paul byl…no, stručně řečeno, ačkoli nebyl první doopravdy, ten první v porovnání s Paulem, byla ž daleko vzadu…Prostě Paul McCartney zůstane navždy, mým prvním. Ať se jedná o sex, hudbu, nebo lásku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 BeatleGirl BeatleGirl | Web | 4. května 2013 v 17:09 | Reagovat

To bola suuuuupeeeer! Budeš ešte pokračovať??? Dúfam, že áno... :-)

2 Jean Jean | Web | 4. května 2013 v 18:34 | Reagovat

[1]:
Moc si vážím tvého názoru, snad se dokopu k dalšímu dílu, ale pro tak skvělého čtenáře, určitě ;)) :-P

3 BeatleGirl BeatleGirl | Web | 4. května 2013 v 21:54 | Reagovat

Veľmi ďakujem, že si naozaj vášim môj názor. a mimochodom sa na ten ďalší diel veľmi teším, pretože tento príbeh je fakticky veľmi zaujímavý. Mne sa hlavne páčia tie tvoje super opisy a tie odhalenia... :-)
SUPER, pokračuj :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama