Pravdivě o Pravdě

7. května 2013 v 18:25 | Jean |  Povídky
Prostě Paul McCartney zůstane navždy, mým prvním. Ať se jedná o sex, hudbu, nebo lásku.
Reklama skončila, zazněl moje znělka a já se jako v transu slyšela, jak říkám "Tak, a jsme zpátky v našem pořadu Pravdivě o Pravdě, dnešním hostem je baskytarista a zpěvák, bývalý člen skupiny Beatles, Sir Paul McCartney…" Paul se také zastřeným hlasem a úplně udiveně, že je zase v televizi breptnul "Toho Sira můžete klidně vynechat…" publikum udiveně zatleskalo. Ani já jeho poznámku nepobrala. Každopádně jsem byla vděčná, že pochopil, že náš vztah nemá tahat do přímého přenosu. Potřepala jsem hlavou, abych se zbavila zmateného výrazu a složila jsem mu poklonu "Páni, tolik jako vy tu otázek ještě nikdo neměl, výmaje Michaela Jacksona." Paul se při zmínce o králi popu trochu zakabonil, ale nic neříkal, tak jsem to nechala být. Prostě jsem čekala, co řekne na to, že má nejvíc otázek. Promluvil tiše "No, tak doufám teda upřímně, že tam bude alespoň nějaká, kterou už jsem nezodpověděl dřív. Při tom návalu otázek, kterých je snad čím dál víc bych se nerad opakoval To je furt to samé 'Ach Paule, neznáte mou maminku?, Můj bože, Paul McCartney, jaký byl John? Ach Paule, jak vám bylo, když váš parťák umřel?, Je to strašné, ten rozpad Beatles, že?'" směšně ale důvěryhodně napodoboval ženský hlas a otráveně se opřel do křesla. Řekla jsem "Musíte počítat s tím, že se vás budou nejčastěji ptát právě na tohle, koneckonců, byl jste součástí nejslavnější skupiny všech dob!" publikum zavýskalo a tleskalo. Paul mi pokynul, ať už položím další otázku. Já jsem si jen udiveně pomyslela 'Pán je nějakej důležitej, co? Ale u mě si diktovat podmínky nebudeš, hochu!. Přečetla jsem "Paule, je Yoko taková sexbomba, jak říkával John?" diváci zařvali smíchy a já čekala na jeho odpověď.
Paul zavřel oči a smál se. Olýzl si rty a promnul si ruce "Tak, konečně nějaká nová otázka…" pak si ale dal nohy pod zadek a řekl vážněji "Ne, tak, víte co, já s Yoko nechodil, takže to ani říct nemůžu. Ale podle toho, co nám John vyprávěl, to asi bude pravda…" několik osob v publiku zahvízdalo. Já jen našpulila rty a četla dál "Hm…Paule, je tu další delikátní otázka… jaké to bylo, spát s tolika ženami? Nebylo toho už moc?" Paul se rozesmál a podrbal se ve svých vousech "No, jak to říct, myslím, že mít tolik holek bylo a asi navždy bude, snem každého muže. Máme to v genech, musíme rozsévat semeno. A opravdu jsem si to v těch letech užíval, bylo mi dvacet, v těch letech je člověk nejvíce aktivní, rozhodně jsem nebyl unavenej, jakej by potom byl John? Ne, nebylo, teda rozhodně mi nepřišlo, že by toho bylo moc…nemusel jsem s někým spát každý den, mohl jsem, kdy jsem chtěl, člověk se unaví možná po třech dech v posteli s jednou ženou, ale když máte pořád jinou, je to taky něco jiného,.." "Narážíte na to, že John měl snad víc milenek než vy?" Paul přikývl "No jistě, ten byl tak aktivní, byl to děs, pořád jsem se ho ptal, jak to může vydržet. Neodpovídal, jenom se culil." Namítla jsem "Vždyť měl doma manželku a syna!" nechtěl jsem tomu věřit! Aspoň minimálně mohl své manželce být věrný a ne jí veřejně zesměšňovat tím, že z ní dělal 'paroháče'. Paul smutně pokrčil rameny "Víte, mezi Johnem a Cyn byla láska, to ne že ne, ale byla trošku odlišná. Cyn neměla ráda spory a byla ráda, že se jí John aspoň pořád vrací, respektive mu ty jeho výlevy tolerovala. Bylo to smutné a John si to často vyčítal, ale neměl dost silnou vůli na to, aby jí zůstal věrný. A co se týče Juliana, Juls, nezlob se…" podíval se do kamery "Ale myslím, že John nikdy neměl bejt táta. Prostě nebyl schopnej, dávat mu takovou lásku, jakou by ten prcek zasloužil. Ne, že by ho snad nemiloval, ale neuměl to dávat na jevo a s příchodem Yoko už Juliana vytlačil z hlavy úplně. Myslím, že potom, už se Juls stýkal jenom proto, že by to v opačném případě vypadalo nevhodně. Yoko neměla Juliana ráda. Chtěla Johna po všech stránkách a John jí to dopřál. Když se pak narodil Johnův druhý syn, všechno šlo do háje. Julian zůstal sám a je mi strašně líto, že nikdy nepoznal tátu. Možná je dobře, že vyrůstal bez Johna, ale měl by mít jiného tátu. Měl na to právo. Snažil jsem se mu ty chvíle, který by měl zažívat s Johnem vynahradit, ale prostě to nejde, nahrazovat tátu. Proto jsem složil Hey Jude. Pro Juliana. Aby měl aspoň nějakou píseň, kterou mu měl dát jeho otec." Mě spadla slza, když domluvil a polovina hlediště vstala a tleskala dojetím.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 BeatleGirl BeatleGirl | Web | 9. května 2013 v 19:33 | Reagovat

Páni, páni,páni!
Bolo to skvelé, len tak ďalej a mimochodom kedy bude pokračo vanie??? ;-)

2 Jean Jean | Web | 10. května 2013 v 14:11 | Reagovat

[1]:
Děkuji mnohokrát a to tedy nemohu říct ani odhadem, protože píšu nárazově...:p :)) Ale budu se snažit, aby to bylo co nejdříve.

3 Addie Addie | Web | 18. května 2013 v 18:12 | Reagovat

Budu zlá mrcha a budu kritizovat.
Gramatika. Slečno, to je základ, ale když někdo napíše "olýzla", tak jdu do kolen.
Odstavce. Sem tam by se rozhodně nějaké hodily.
Myšlenky. Nedávat je do uvozovek, když do postava neříká nahlas, ale dát je kurzívou. Je to běžný postup.
Při přímé řeči se dělají odstavce.
Našlo by se toho mnohem víc, ale popravdě, celé jsem to nečetla a víc kritizovat nebudu. Nemyslím to nijak zle, ale už nějakou tu dobu píšu a vím, co se má a co ne. Jsou to jen takové rady.

4 Jean Jean | 20. května 2013 v 20:05 | Reagovat

[3]:
Nejste zlá mrcha, absolutně chápu Vaše rozčarování a vím, že to některé lidi vytáčí, omlouvám se, pokud jsem Vám tím nějak zošklivila můj příběh ale doufám, že  jste si ho alespoň přečetla.
Děkuji, za Vaše upozornění, budu se snažit chyby vychytat. bohužel nejsem češtinář a MICROSOFT WORD všechno neopraví...jinak se znovu omlouvám a budu se snažit psát nejen obsahově ale i gramaticky lépe. Samozřejmě, že správný "spisovatel" má být vděčný i za negativní kritiku a jsem Vám vděčná za upozornění.
Přesto se zeptám, jak se Vám líbil příběh sám o sobě?
Děkuji, Jean

5 Addie Addie | Web | 20. května 2013 v 21:55 | Reagovat

[4]: Rozhodně se nemusíš omlouvat, chyby naprosto chápu a já ze začátku opravdu nebyla jiná! Navíc, občas taky udělám někde nějakou chybku, jen je dobré si to po sobě několikrát přečíst a ujistit se, že je vše tak, jak má být. Druhou možností je pořídit si beta-readera, člověka, kterému svou povídku dáš přečíst před tím, než ji vůbec zveřejníš, aby ti na chybky dohlédl!
Příběh moc komentovat nemohu, ačkoliv jsem si ho přečetla. Já jsem na trochu jiné věci a moc takovéhle AU (alternative universe - "vymyšlené reality") nejsem, mám raději fanfikce založené na realitě, případně tak něco podobného. Na druhou stranu se mi líbí, že jsi schopná něco takového vymyslet a přeji Ti tak hodně štěstí s dalším psaním.
XX
Adél

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama